Máme tu začátek listopadu. Když jsem se dneska ráno podívala na teploměr, který ukazoval celých -1,3 stupně, pěkně mě zamrazilo. I když musím říct, že to mělo něco do sebe – namrzlá tráva, ve které se odráží ranní slunko.. každopádně – prostě už to chce teplé večeře. Ideálně rovnou plný kotel něčeho vydatného na zahřátí. A přesně proto jsem vybrala boršč. Každý ho dělá trochu jinak, tak jsem si říkala, že nebude na škodu, když se podělím o recept na ten svůj :)
Dnešní recept nebude nic objevného. To ale neznamená, že vás to nemůže inspirovat k tomu, abyste rodině navařili plný kotel a pak celý víkend proseděli u knížky nebo jiné bohulibé činnosti :) A veřte, že když jim k tomu upečete domácí máslové a krásně křupavé rohlíky, protestovat rozhodně nebudou.
Česnekový krém s uzenou makrelou vznikl náhodou. Kolem čerstvých uzených makrel málkody projdu bez povšimnutí. Není tedy žádné překvapení, že mi skončila v košíku i tentokrát. Dělat ale pořád dokola pomazánku (i když je výborná) je nuda, a tak jsem…
I když to tak při pohledu nevypadá, jaro se blíží mílovými kroky a ve mně to tak nějak evokuje jídla plná zeleniny a barev. Mrkvový krém je jedním z nich – spojení pomeranče, mrkve a kari je výborná kombinace. Navíc se v mrkvi nachází spousta betakarotenu, díky kterému se budete (až konećně zase vyleze slunce) dobře opalovat ;)
Kapustnica patří mezi tradiční slovenské husté polévky. U nás se její obdobě říká zelňačka a liší se podle regionu. Dělí se na postní verzi a sváteční verzi. Do postní katolické vánoční (připravované na Štědrý den) se nedává maso, zahušťuje se například bílými hladkými haluškami, smetanou a rozetřenými bramborami. V luteránské kapustnici na Vánoce najdeme i maso a všechny ostatní složky. Ve sváteční kapustnici lze nalézt například uzené maso a klobásu. Nezbytné jsou ve slovenské verzi sušené houby. Vánoční kapustnica se tradičně připravuje na konci kalendářního roku, takže nemohla chybět ani u nás.
Kulajda je moje nejoblíbenější polévka. Je to taková česká klasika, kterou vařily už naše babičky a prababičky. Ironií je, že si ji nikdy v restauracích nedávám, protože mi snad nikdy nikde nechutnala. Přitom na ní není nic složitého a doma ji zmáknete levou zadní. Hlavně použijte čerstvý kopr – bez něj to prostě není ono.
Recept na jednu z největších klasik francouzské kuchyně nesmí chybět ani u mě na blogu… francouzská cibulačka.
Houbová sezóna pomalu začíná a tak jsem se i já- jakožto vášnivý houbař vydala do lesa. Z lesa jsem si sice plný koš neodnesla, ale na polévku akorát. Ačkoliv houby miluju, nesnaším úpravu a lá kluzký slimák a proto si dneska uděláme klasiku trochu jinak..
Nepředpokládám, že by pro někoho byla pórková polévka takovou neznámou, že by na ní potřeboval recept i s podrobným postupem. Jak už to ale tak bývá, tak jde dost často úplně obyčejné jídlo pozvednout pár vychytávkami na úplně jinou úroveň.
Prvním historicky doloženým vývarem, který archeologový vyzkoumali, byl vývar uvařený před více než 5000lety a můžete si být jisti, že to nebyl hovězí vývar, nebyl ani slepičí, ale byl to vývar z hrocha.